DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Ukázky řešených případů

 

OBSAH UKÁZEK ŘEŠENÝCH PŘÍPADŮ - jednotlivé ukázky jsou rozepsané níže

Strach jít spát sám 

Panické ataky- příběh Klárky

Rodinná terapie - vyřešení patlavosti a nezřetelnosti v mluvě a současné docílení celkového zklidnění a vyrovnanosti u malého Matěje

SOS odblokování Martina, 20 let závislého na alkoholu a drogách

Můj příběh pro zasmání - zoufalství při uklízení

Vyjádření maminky desetileté Irenky - úzkosti, deprese, apatie PRYČ

Narodí se miminko!

 

 

 Strach jít spát sám

Oslovila mne maminka sedmiletého Martina, že ho trápí strach, když má jít spát. Přestěhovali se do nového domu, dětský pokoj je v prvním patře a rodiče spí v přízemí. Jeho strach je tak silný, někdy ho uspávají až do jedné hodiny v noci, pro celou rodinu je to dost zatěžující. Maminka se mi svěřila, že s Martinem soucítí, podobný strach prožívala v dětství, když jezdívali s rodiči ke známým na chalupu. Rodiče je posílali spát do patra, sami zůstávali v přízemí.  Domluvily jsme se, že odblokování Martina provedeme v zastoupení  jeho maminky Aleny.

Alena se postupně naladila na strach Martina…Postupně jsme ťukali:

„I přesto, že se bojím spát sám, i přesto že se bojím tmy, i tak se mám rád a jsem prima kluk.“

„Ten zelený strach v mé hlavě, je tam, tak silný na 9 (od 0 do10) jen tam tak je a nehýbe se..“  Strach přetrvával.

„I přesto, že mě děsí ten pocit, je to tak neznámé,  nevím,  co si s tím mám počít, mamka s taťkou jsou se mnou, ale ten pocit neodchází…tak se bojím toho pocitu, toho strachu, i tak se mám rád.“…strach se snižuje na 6. 

Ali, kdy jsi poprvé tento strach cítila? Alenka jde do své minulosti (věk ověřen kinez. testem - jde o věk příčiny Martinova strachu) do 9 let. Vidíš to tam? „ano“ Vidíš sama sebe, nebo ne? Alenka se vidí na posteli přikrytá až po uši peřinou, má velký strach. „ můžeš k sobě vejít do obrazu? Ano,  jde to ,  Ali se představuje svému mladšímu já. Malá jí důvěřuje a dává jí ruku…ťukáme:

„I přesto že je tu taková zima, i přesto že se tak moc bojím tmy, ohně v krbu, toho zvuku, toho praskání jako by někdo šel po schodech.." „Čeho se tam nejvíc bojíš?“ „ Že se otevřou dveře, že tam někdo vejde.“…Postupně proťukáváme všechny aspekty, snižujeme emoční napětí, napětí mizí, ale vyvstávají nové aspekty.

Problém vidí v tom, že ta chalupa je na samotě.  Ptám se: „Co to znamená na samotě?“  "Že je tam les a nic jiného,“ “Jak je možné, že se bojíš lesa?“  Proťukáváme „ Ta tma, stromy, můžu tam zabloudit, můžu tam někoho potkat, může mě unést.“ „ Jak je to problémem?“ „ Ztratím bezpečí,  nevím,  co mě čeká…“   Strach stojí na 6 i když proťukáváme a proťukáváme…

Ptám se: „Kdy poprvé jsi cítila tenhle strach ze ztráty bezpečí, strach co bude dál? Před - během nebo po porodu? Zeptej se své nevědomé mysli. „  Ali odpovídá „ Během porodu.“

Vedu Alenu, aby se podívala směrem do minulosti a vznesla se nad dění na chalupě a dívala se a postupovala směrem do minulosti.  Až uvidí tu situaci během porodu, má mi dát vědět.

Vedla jsem ji, aby se na situaci dívala seshora a zeptala se své nevědomé mysli, co se má z toho naučit. Poté jsem ji vedla ještě před událost, ještě než se stala a co nejvýše od ní a ať nechá odejít všechny pocity z té situace. Když jsou pocity pryč, nechávám Ali vejít přímo do situace a vše vnímat.

Ali je v bříšku maminky, cítí tam strach té malé těsně před porodem (na stupnici snížený na 2), strach z toho, že ztrácí to bezpečí, to krásno kolem ní,  na co byla zvyklá, to bezpečí lásky kolem, co byla všude, strach co teď bude, to neznámo, co si počnu.. Postupně proťukáváme všechny aspekty miminku na ručičku..ulevuje se, cítí bezpečí, že je tam velká Alenka, je ráda.. Ptám se jestli cítí lásku od maminky od táty…není problém, ještě upevňujeme propojení srdcí té malé s mámou a tátou..ať se děje, co se děje, ať jsou daleko nebo blízko, vždy budou ji mít rádi a tedy i s ní, vždy je v bezpečí.. Alenka si obraz malé s maminkou a tátou a také se svým starším Já vkládá do Matrixu. Ten obraz a pocit bezpečí a lásky vtiskává po časové přímce do prostoru a času až  do přítomnosti malého Martina..To, že ať je máma s tátou kdekoli, vždy jsou s ním v srdci a on je v bezpečí TEN POCIT!!

S Alenkou se vracíme do doby jejího porodu pro kontrolu, když se Ali snaží vybavit ten původní strach té malé, strach je pryč, je tam spokojené miminko, které se rodí… jdeme pro kontrolu do doby na chalupě, tam spokojená Ali klidně spí, po strachu ani stopy, jdeme do přítomnosti k Martinovi, maminka se dívá seshora, pocity strachu mizí, spokojený Martin.  Jdeme se podívat do budoucna, strach už nejde vybavit, je tam spokojený, vyrovnaný Martin, není se čeho bát, spí s bratrem, není sám.. Vracíme se do přítomnosti, svalovým testem ověřujeme, zda je vše v pořádku a můžeme odblokování ukončit…

Terapie trvala asi 1 hodinu, použila jsem tyto metody: kineziologii, EFT, Matrix Reimprinting, TLT, NLP.

Příběh autentický, jména pozměněna.

Terapeut Petra Rusňáková

Vyjádření maminky po čtrnácti dnech po odblokování :

„Martin usíná krásně....napětí povolilo, strach ustoupil....jsme strašně moc šťastní!!! Čas od času si zajde lehnout k nám, ale to chodí všechny děti.....jinak ostatní dny usíná sám v posteli, žádný pláč ani sezení na schodech...ještě jednou moc děkuju za sezení!! moc jsi nám pomohla....

měj se krásně ,ať se ti vše daří....:-) Ali. „

 

Panické ataky - příběh Klárky

Když jsem poprvé prožila "něco", co bylo jednou pojmenované jako panický atak, vůbec jsem nevěděla, co se se mnou děje. Bylo to zvláštní až nepopsatelné těm, kteří to neznají. Chtělo se mi zvracet, na velkou, celá jsem se třásla, brnělo mě celé tělo, pálilo mě na hrudi a bylo mi na omdlení. Přítel mi řekl, ať jdu okamžitě k psychiatrovi nebo skončím v blázinci. Moc jsem se toho zalekla.  Věděla jsem, že to nechci znovu zažít, protože to bylo něco šíleného, odporného. Sama jsem nechtěla i žádné prášky či antidepresiva a jiné chemické "utlumováky" a tak jsem hledala jinou cestu. A tak jsem se dostala ke kineziologii a seznámení s EFT metodou. Tímto jsem poznala nádhérného člověka, tělem i duší, přítelkyni, Peťulku Rusňákovou. Přítelkyni jsem v ní našla hned první sezení, které mi Petra poskytla dokonce i v neděli. Byla jsem zoufalá a Peťa neváhala a strávila se mnou 3 hodiny odblokováním. Musím říct, že to byl naprostý šok, když jsme kineziologií vytestovaly, že mojí první paniku jsem zažila s mým otcem v 5 letech, kdy jsem se mu ztratila na pláži, když jsem se šla do lesa vyčůrat a on spal a nehlídal mě. Ten strach, ta panika, to malé děcko tam samo, všude cizí lidi... kde je můj tatínek?! Při odblokování jsem se dostala přímo do té situace, do toho obrazu.... k tomu tátovi. Tak moc jsem mu vynadala, jak to, že spí, když mě má hlídat. ......... a moje emoce se uvolnily.                                                                                                                                         

Po prvním sezení následovalo ještě mnoho dalších. Důležité bylo zbavit se strachu z ataku, že se toho nikdy nezbavím, kdykoli to může přijít a absolutně mě to ochromit. Měla jsem hrůzu z jízdy vlakem, autem, bavit se s lidmi. Bála jsem se toho, že jsem blázen, nenormální a že patřím do ústavu. Postupně jsme uvolňovaly stres z mého předešlého vztahu, kdy mě parter týral psychicky i fyzicky a příčiny z mého dětství.  Mé panické ataky ustupovaly a zeslabovaly se. Chtěla bych také říct, že Petra byla mojí terapeutkou i po telefonu, což bylo pro mě něco neuvěřitelně uvolňujícího, protože co teď,  když vás atak přepadne třeba večer, když jdete spát a jste na to sama. Postupem času jsem to měla ve svých rukách a dokázala jsem si poradit a kouknout se na ty emoce sama. Můj život se začal měnit, už jsem nebyla tou zastrašenou, která se bojí mluvit o svých potřebách, ozvat se, stát při sobě. Přestěhovala jsem se, našla skvělého partnera, úžasného tátu pro mou dceru, novou práci.:-)) Peťulko děkuji..:-))Klára

Děkuji Klárce za její ochotu sdílet na mých webových stránkách svůj příběh. Obdivuji ji, za její neuvěřitelné nasazení a ochotu měnit se, pracovat na sobě. Klárka u mne absolvovala celkem osm sezení, v rozmezí devíti měsíců a konzultace v krizi po telefonu, které byly asi tři.

 

Rodinná terapie -  vyřešení patlavosti a nezřetelnosti v mluvě, současně docílení celkového zklidnění a vyrovnanosti pro malého Matýska

Můj příběh na cestě k Petře Rusňákové a kinezi byla zprvu přes mého syna Matýska a jeho patlavost, nesrozumitelnou výslovnost

Matýsek byl od narození velmi akční dítko, veselý, šťastný kluk s obrovskou energií. Kolem 3.roku jsme u něj začali pozorovat problémy s řečí. Hodně patlal, neuměl vyslovit slova tak snadno jako ostatní děti..když jste s ním mluvili, nebylo mu rozumět. Začali jsme tedy s logopedíí. Po neúspěchu v našem městě, jsme dostali kontakt na paní Milušku Kudrlovou z Mateřské školky Olešník. Paní Kudrlová se začala Matýskovi intenzivně věnovat a její péče a práce s ním přinášela výsledky. Nicméně jsme si stále nemohli poradit s jeho roztěkaností, nesoustředěním, přebytkem energie a tím způsobenou patlavostí…Bylo tam prostě něco, co mu bránilo jít dál a tu jeho řeč zvládnout tak, jak bychom chtěli.

A to už byl jenom malý krůček k tomu, abychom přišli k paní Petře Rusňákové….:-) a objevili tak kinezi a metody zvané one brain, matrix a další.

 

První návštěva u paní Petry nás přesvědčila v tom, že jsme na správném místě a že nám může pomoci. Protože byl Matýsek ještě malý, veškerá sezení se odehrávala se mnou a později i s mým manželem. Moc ráda jsem vyslechla vše o příčinách Matýskových problémů a možnostech jejich nápravy. Sama jsem věděla, že spousta věcí v našich dětech je přenášena ze životů, pocitů a věcí v životě nás, rodičů. Na sezeních jsme tak odkrývali všechny možné situace, zážitky a emoční stavy, kterými jsme spolu s manželem oba dva ve svých životech prošli a našli jsme i příčinu Matějova problému.       

 

A jak to všechno dopadlo? Matýsek dneska chodí do 1.třídy, jeho mluva se strašně moc zlepšila, krásně vyslovuje a navíc je z něj sebevědomé a vyrovnané dítě. Ten klučina, nad kterým naše místní logopedka lámala hůl a chtěla ho hnát do nějaké logopedické nápravky, je po návštěvách paní Petry úžasným človíčkem, který má sám sebe rád a navíc dokázal svou řeč posunout strašně dopředu. Mně i manželovi sezení pomohla stejně tak. Všechny bloky, životní situace a pocity, které jsme životem vláčeli sebou už dlouhou dobu, jsme dokázali s pomocí paní Petry odblokovat. Našli jsme i bloky, o kterých jsme ani nevěděli, že jsou a přesto nám způsobovaly problémy a my je přenášeli i na naše děti, aniž bychom o tom věděli….vše jsme spolu s Petrou řešili a snažili se všechna tato místa najít a odblokovat, abychom tu energii mohli nechat plynout a dostali tak náš život do harmonie a klidu.

 

Přála bych všem takový pocit, který jsem pociťovala, když jsem ze sezení s Petrou odcházela….obrovský klid uvnitř a pocit štěstí….

 

Jsem maminkou 4 úžasných dětí. Tak jako spousta jiných maminek chci svým dětem dávat co nejvíc lásky a pocit bezpečí a štěstí. Zároveň vím,že mnohdy naše děti  přebírají spoustu z toho, co jsme my rodičové prožili, čím jsme prošli….všechnu tu  energii, prožitky, emoce přenášíme na ně a ony se s tím musí pak ve svých životech vyrovnávat. A v tom nám kineze může pomoci…

Petro, moc díky za vše a věřím, že brzy zase na viděnou..:-)     Alice 

 

Odblokování rodičů Matěje byla celkem tři. Jinak jsem pracovala s malým Matýskem a to asi půl hodiny. Pomocí techniky Faster EFT jsme spolu uvolňovali ten chvat, ten stres, když jedu na zápas, na trénink. Výsledný obraz Matěje bylo pohodové veselé těšení se a chystání s jeho maminkou.:-))

Děkuji Alici za její vyjádření a za to, že jsem měla tu čest jim pomoci. Velice mne inspirovala  jako máma, svým přístupem k dětem. Děkuji a přeji mnoho radosti a štěstí v kruhu rodinném!

 

SOS odblokování Martina 20 let závislého na alkoholu a drogách

Před pár měsíci jsem měla možnost pomoci Martinovi, dvacet let závislému na alkoholu a drogách.

Jeho bývalá partnerka mě požádala telefonicky o okamžitou terapii, kdy Martina po hádce se sestrou ovládla nezvladatelná touha napít se, vzít drogu, prostě něco, co přehluší ten konflikt….

Bylo to nedlouho po tom, co opustil léčebnu. Alkohol pro něho nepřipadal v úvahu, díky medikamentům byl pro něho nebezpečný, přijatelný byl jen pervitin. Nemohl ho však sehnat. Nevěděl co se sebou, zastavil s autem za městem, bojoval sám se sebou, řval, celý se propadal, byl tak vyčerpaný, napadlo ho zavolat Renatě, mé klientce. Po té následovala asi hodinová terapie přes telefon.

 Ťukali jsme na meridiánové body. Martin pozoroval a přesně popisoval svůj stav, jednoduše, hlasitě.

-          Ta strašná touha

-          Propadání se

-          Totální vyčerpanost

-          Nekonečný boj 

-          Zoufalství atd.         - postupně jsme snižovali emoční napětí u všech aspektů

Martin byl silně ponořený v procesu a tak toužil, aby mu bylo pomoženo, tak vděčný.

Zaměřili jsme se na část mozku – jádra accumbens, která jsou odpovědná za lidskou rozkoš a potěšení. U lidí závislých mají zvýšenou činnost a ovládají a plánují jim život. Dávali jsme jim přímou volbu.

„I přesto, že jsem otrok mého uspokojování se, i tak se mám rád a hluboce a kompletně se přijímám.“

 „I přesto, že má jádra  accumbens mě chtějí ochránit před konfliktem, děkuji jim za jejich pomoc a volím si čelit svým konfliktům.“

„I přesto, že se starali o mé uspokojení, volím si mít radost z toho, co ve svém životě dokážu.“

„Volím si žít naplno, překonat  tu velkou chuť, jiní to dokázali, dokážu to taky a prosím má jádra, aby se mnou spolupracovala  a měla radost a uspokojení z toho, co v životě dokážu .“

„ Už jsem toho hodně dokázal, dokážu to taky.“

 „I přesto, že to jádra se mnou myslí dobře a léta pro mě tak usilovně a dobře pracují, i tak se mám rád a volím, aby se mnou spolupracovala na mém novém životním programu, žít naplno a radovat se z dosažení mých cílů!“

„Volím si teď, zbavit se závislosti a mít radost a uspokojení ze své práce, svých výsledků.“

 

Najednou se Martin naprosto zklidnil – ČISTO, KLID, VŠE PRYČ, VŠE ODPLULO. Byl tak šťastný, naprosto ŠŤASTNÝ… Od té doby ho nenapadlo se napít, žádná touha, nic ho „nerajcuje“, jak říká.

„Jako bych vůbec závislý nebyl. Ten pocit závislosti, obavy, že zrecidivuji a znovu mě to pohltí, jsou pryč. Chutě prostě odešly a jsou pryč.“ Za 20let závislosti prošel spoustou odvykacích kúr, ale takovou intenzivní a rychlou změnu nezažil…

Já děkuji Martinovi, že svolil, abych jeho příběh zveřejnila. Děkuji, že si přál, aby se lidé dozvěděli, jaké úžasné možnosti EFT a vůbec energetická psychologie nabízí.....:-))

 

 

Můj příběh pro zasmání – zoufalství při uklízení

Kdykoli měla přijít návštěva a měla jsem v krátké době uklidit a navařit, chytlo mě zoufalství, panika. Mé dospívající dcery místo aby mi pomohly, tak spíš mi překážely a jejich neochota byla pro mě zabíjející. :-))

Co s tím? Změnit může člověk vždy jen sebe, tak jsem se do toho pustila. Rozhodující byl pocit zoufalství a zmatku – co dřív dělat, nechytám se…postupně jsem snižovala intenzitu. Když bylo zoufalství na stupnici mezi 1-10 asi tak na 5 objevil se mi obraz mé babičky, úžasné hospodyňky, která vždy chtěla připravit pro každého to nejdobřejší.  Když se měla sjet celá rodina, bylo nás okolo dvaceti a ona vařila několik chodů a musela mít precizně naklizeno a hosti přicházeli jak se jim zachtělo a ona tak toužila se každému věnovat a bylo toho na ní tolik... tolik,  až byla totálně zoufalá ….ale totálně.... V tenhle moment jsem k ní vstoupila do Matrixu… nechala jsem jí ulevit, vše vyjádřit ..to zoufalství, ten vztek..možná i do něčeho kopla, zanadávala si,…   až se úplně uklidnila..:-)) Zeptala jsem se jí, co by si přála, jak by to vlastně chtěla.. Z její reakce jsem byla v šoku!! Řekla . „ Chtěla bych lusknout prsty a mít všechno hotové a prostě se bavit a těšit s vámi.“ A tak se i stalo, protože v Matrixu jde naprosto všechno. Babička luskla prsty, všude bylo naklizeno, čisto a úžasná pohoda pro všechny její děti a vnoučata a pro ni…A tu pohodu, hotovo, vše uděláno, ten příjemný hovor a smích naší rodiny, tu vůni babiččiných dobrot jsem si vtiskla přes srdce do svého Matrixu, vzoru pro podvědomé reakce….a od té doby uklízím a chystám se na návštěvy v pohodě, někdy je mi i docela jedno, jestli bude vše dokonalé..:-)) Petra

 

 

Vyjádření maminky desetileté Irenky  - pomoc při depresích, úzkostných stavech a apatii

Potíže mé desetileté dcery Irenky odstartovalo přestěhování na vesnici a následná změna školy. Semknutý dětský kolektiv dcerku nepřijal, ta se navíc odmítala podřizovat vůdčím osobnostem třídy, stres způsobil nástup úzkostných stavů a depresí. Pohodové a veselé dítě, které mělo o všechno zájem, s nadšením jezdilo na koni a denně cvičilo na klavír, bylo najednou bez radosti ze života, neskutečně úzkostné a apatické. Třebaže jsme okamžitě dcerku vrátili do původního kolektivu, stav se nelepšil. Navštěvovali jsme psychiatra, psychologa, Irenka dostala léky na potlačení depresí – vše bez výsledku. Před Vánoci nastala krize – dcerka už nebyla schopná školní docházky, nechtěla dělat nic z toho, co dřív měla ráda – přestala cvičit a docházet na klavír, byl problém ji donutit i k úplně běžným činnostem jako je osobní hygiena, či úklid pokojíku. K úzkostem se přidaly i panické stavy, psychosomatické potíže (bolest břicha, bolest a točení hlavy), depresivní představy (stíny před očima, hlasy a postavy v hlavě). Byli jsme bezradní, navštěvovali jsme rodinné psychoterapie, ale stav byl stále horší. Paní psychoterapeutka nám řekla, že dcerka si už ani nepamatuje, kdy jí bylo naposled dobře, a že máme situaci řešit hospitalizací na psychiatrii. Nechtělo se mi dávat Irenku na Vánoce do nemocnice, ale zdálo se, že nebude vyhnutí.  Od dětské lékařky, u které jsem si byla pro doporučení na EEG, jsem dostala kontakt na Petru a její kineziologickou poradnu. Považovala jsem to za nesmysl – vždyť nepomohla ani antidepresiva, ani psychoterapie, ale byli jsme všichni v takové situaci, že jsme byli ochotni vyzkoušet všechno. Objednala jsem Irenku a dovezla ji v obvyklém apatickém a depresivním stavu. Po cca hodinovém sezení jsem si vyzvedávala úplně vyměněné dítě – bez úzkostí, opět s radostí a chutí do života. Už celé týdny jsem ji takovou neviděla, nemohla jsem tomu ani uvěřit. Začali jsme docházet k Petře pravidelně – stav se ohromně zlepšil. Zmizely panické stavy i představy postav a hlasy v hlavě. Úzkosti a deprese se vždy sice po určité době opět objevily, ale už zdaleka ne v tom rozsahu, v jakém byly předtím. Každá návštěva kineziologie přinášela okamžitou úlevu, dcerka opět začala chodit do školy. Petra nám pomohla tak, jako nikdo předtím. Nebýt jí, musela by Irenka nastoupit neprodleně do nemocnice a ve stavu, v jakém se nacházela, by to pro ni bylo nesmírně obtížné.  Nakonec  jsme se sice hospitalizaci díky stále recidivujícím úzkostem a depresím nevyhnuli, ale díky návštěvě kineziologie těsně před odjezdem odjížděla dcerka do Prahy v dobrém psychickém stavu a celý pobyt zvládla výborně. Mohu zodpovědně konstatovat, že z nejhoršího stavu Irenku nedostaly ani léky, ani psychoterapie, ale Petra…  Sice se stále vymyká mému pochopení,  jak to dokázala J, ale je to tak. 

 Irenko, 
moc Ti děkuji:-)). nevím jestli tolik chvály vůbec můžu na ten web dát :-)).
Jsem ráda, že jsem Irence mohla pomoct. Ne každý dá odblokům tolik času a energii jako Vy. Prostě jste si to odpracovaly, jen jsem Vás vedla procesem.:-))
Mám radost, že je Irenka v pořádku.:-))
Moc ji, prosím,  pozdravuj. I já si oblíbila Vás :-)) Ať se Vám vše daří a jste šťastné holky.
Mějte se krásně. Petra

 

Narodí se miminko!

Milá Petro,
chtěla bych Ti poděkovat za naše sezení v loňském roce.  V červenci čekáme narození  vytouženého miminka, takže naše snažení přineslo své plody :-)). Přejeme krásné velikonoce a hodně štěstí při další práci.
zdraví 
E. a D.


Ahoj, 
děkuji moc za napsání.:-)) Mám velikou radost !
Tak hodně štěstí a radosti s miminkem už od bříška a stále :-)) Mějte se krásně, ať se Vám vše daří!
a také přeji pěkné pohodové Velikonoce.:-))
Petra R.

aktualizováno: 07.01.2016 22:15:44